Ochrana osob se zdravotním postižením není dostatečná

Lidé se zdravotním postižením se stávají častým terčem násilí. Před předsudečným násilím je legislativa nechrání.

Lidé se zdravotním postižením se stávají terčem předsudečného násilí, vyplývá to z výzkumu organizace In IUSTITIA mezi organizacemi, které s lidmi se zdravotním postižením pracují.  52 % organizací mělo v posledních třech letech zkušenost s násilím proti lidem se zdravotním postižením, přes třetinu organizací zaznamenalo ve stejném období i předsudečné násilí. Jedná se o slovní, fyzické, ale i sexuální útoky. V naprosté většině případů se poškození se svým napadením na policii neobracejí.

„Ze zahraničí víme, že lidé se zdravotním postižením bývají často terčem útoku. Informovanost organizací, které tyto lidi sdružují nebo jim pomáhají, však bývá různá. Překvapilo nás nejen to, kolik organizací v Česku má povědomí o napadání lidí se zdravotním postižením, ale také to, že obětí násilí se v nemalé míře stávají také jejich zaměstnanci v souvislosti s jejich prací. V našem vzorku zaznamenalo předsudečné napadení svých zaměstnanců někdy v minulosti 18 % organizací,“ uvedl výzkumník organizace Václav Walach.

Respondenti popisovali celé spektrum předsudečného násilí, od urážení a ponižování neznámými lidmi na veřejně přístupných místech přes obtěžování a šikanu ve škole, v práci, v obchodě či v místě bydliště ze strany sousedů až po okrádání, vydírání či fyzické napadání rodinnými příslušníky či přáteli. Mezi pachateli figurovali také ošetřovatelé v pečovatelské instituci, učitelé ve speciální škole či zaměstnanci státního úřadu.

Popisované příklady můžeme ilustrovat následujícím případem: Dospělý muž s lehkou mentální retardací a postižením zraku, v důsledku čehož se hůře vyjadřuje a špatně orientuje v prostoru, byl napaden jiným mužem na vlakovém nádraží. Agresor se do napadeného strefoval slovně, urážel jej jako „menťáka“, „debila“, „nesvéprávnou socku“ či „slepáka“. Svůj útok si natáčel na mobil. Dále prohlásil, že „lidé jako on nemají chodit bez vodítek, jsou nesvéprávní a zátěží pro společnost“.

Výzkum byl realizován pomocí internetového dotazníku. Sběr dat se uskutečnil mezi 23. červnem a 14. srpnem 2020. „Šetření se zúčastnily dva typy organizací. Menší část tvořily členské organizace Národní rady osob se zdravotním postižením, která nám pomohla s jejich oslovením. Ostatní organizace patřily mezi registrované poskytovatele sociálních služeb lidem se zdravotním postižením, ty jsme sami obeslali emailem s výzvou k účasti na šetření. Celkově jsme poslali přes 3 000 emailů,“ přiblížil realizaci výzkumu výzkumník Benjamin Petruželka.

Právní úprava se musí změnit

Česká republika, stejně jako jiné státy, postihuje předsudečné útoky vyššími tresty. Zdravotní postižení nicméně nepatří mezi tzv. chráněné charakteristiky, které lze využít ke zvýšení trestní sazby. Těmito charakteristikami jsou v platném trestním zákoníku pouze rasa, národnost, příslušnost k etnické skupině, politické přesvědčení a náboženské vyznání, včetně jeho absence.

„Trestní zákoník vytváří nerovnost v ochraně skupin ohrožených předsudečným násilím,“ říká ředitelka organizace a advokátka Klára Kalibová. „Netýká se to pouze lidí se zdravotním postižením, ale také lidí napadaných například pro sexuální orientaci či genderovou identitu. Přitom máme poznatky, že k takovým útokům dochází. Ukazují to naše praktické zkušenosti, ukazují to různé studie. Orgány činné v trestním řízení tuto kriminalitu jako předsudečně motivovanou nesledují, což je samostatný problém. Obojí by se vyřešilo novelizací trestního zákoníku, která by zdravotní postižení, sexuální orientaci, genderovou identitu a jiné chráněné charakteristiky zohlednila.“

Zdravotní postižení, sexuální orientace a pohlaví jsou jako chráněné charakteristiky uznávány antidiskriminačním zákonem i zákonem o některých přestupcích. Jejich absenci v trestním zákoníku tudíž nelze ospravedlnit s odůvodněním, že se jedná o prvky, které by byly českému právnímu pořádku cizí.

Výzkum byl realizován v rámci projektu Právem proti předsudkům a podpořen Nadací OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

Výzkum je ke stažení zde.

Datum: 07.10.2020
Zdroj: In IUSTITIA

Zpět na seznam