Catherine Agthe Diserens: Být ženou, mužem… navzdory hendikepu

 Autorka textu Catherine Agthe Diserens je specializovanou sexuální pedagožkou ve Švýcarsku a autorkou mnoha textů k tématu sexuality lidí s postižením a sexuální asistence. My jsme se s ní měli možnost potkat osobně, neboť byla lektorkou našich workshopů v oblasti sexuality osob s postižením a sexuální asistence.

 ACTUALITE SOCIALE
Specializovaný časopis o sociální práci (Švýcarsko)
Číslo 44, květen – červen 2013
Rubrika MILNÍK: Sexualita a hendikep

 Být ženou, mužem… navzdory hendikepu

Sexualita a hendikep: všichni mají stejná práva! Je pouze třeba uzpůsobit reakce.

Sex prostupuje veškerými lidskými interakcemi. Oblast sociální práce není výjimkou! Už dvacet nebo třicet let, podle toho, o kterém románském kantonu hovoříme, narůstá otevřenost a rozšiřuje se debata i počet aktivit na téma sexualita osob s hendikepem, ať už vrozeným nebo získaným. Odpůrci se samozřejmě ozývají i nadále (jak by mohlo být tabu zcela zbořeno?), ale jménem výše zmíněných osob nesmíme polevit ve snaze zvýšit povědomí o problematice práva na sexuální zdraví lidí žijících s hendikepem i bez něho.

Rovnost pro všechny má široké důsledky. Uznat práva druhého, tedy osoby, které pomáháme, znamená svým způsobem překonat odstup tvořený odlišností. Neboli přizvat ji ke stolu své vlastní existence. Odcizení se rozplývá.

Jedinečnost situací, mnohost projevů
V rámci své profesní specializace sexuální pedagožky se často společně s pečovateli, pedagogy, terapeuty, vedením různých zařízení i rodinami zabývám choulostivými situacemi osob s hendikepem (dětí, dospívajících i dospělých), a díky tomu jsem si uvědomila četnost a nezměrnou rozmanitost projevů citového, intimního a sexuálního života. Není lehké zde shrnout všechny rozdílné skutečnosti popsatelné termínem hendikep. Individuálními prožitky v jakékoli situaci se musíme zabývat samostatně. Článek či práce na toto téma pokryjí vždy pouhou výseč, protože nemohou obsáhnout víc než jisté společné jmenovatele, s nimiž se setkáváme nejčastěji.

K tomu lze dodat „(…) v duchu lidských práv, na něž se dnes ve velké míře odkazuje, musí mít každý rovná a stejná práva, aby mohl dosáhnout úplného a završeného uspokojení“.[1] Hovořit o zlepšení životní situace v milostné, smyslové a sexuální oblasti při nedostatku osobní spokojenosti není jednoduché pro odborníky ani pro rodiče. Jde o „osvobozující koncepci mužů a žen s hendikepem, která umožňuje jakékoli ženě i jakémukoli muži odkrýt svou maximálně utajenou, zapovězenou, zakázanou, nepřístupnou intimitu, která je nicméně zdrojem potěšení a překonání sebe sama. To vše s cílem navázat kontakt s druhým a zažít tak netušené, nepředstavitelné pocity blízkosti a pospolitosti, a jedině tak i spokojenosti. Lidskosti, odvažme se říct.“[2]

Tváří v tvář citovým projevům
Sexualita druhého a druhých vyvolá téměř vždy nějakou vzpomínku, srovnání, reakci, chuť, odmítnutí: nikdy to není neutrální, protože být vybuzen intimními gesty druhého je lidské. Jak by se mohli profesionálové bez průpravy chovat v tak citlivé oblasti adekvátně? A to zvlášť když základní školení a instrukce o těchto tématech zatím stále mlčí nebo se jich dotýkají pouze letmo. Proto musíme vycházet z toho, že než budeme soudit, reagovat a zasahovat do sexuality osob s hendikepem, ať už se jedná o sexualitu problematickou nebo ne, tak se nejdříve zaměříme sami na sebe a uvědomíme si průběh vlastních interakcí s ostatními v rámci různých stránek lidské sexuality.[3]

Sociální pracovníci se na denní bázi setkávají s citovými a sexuálními projevy osob závislých na jejich pomoci, a to ať už ve stacionářích, chráněných dílnách, chráněném bydlení nebo u nich doma. Jejich transdisciplinarita znamená, že se zároveň zhošťují role pomocníka, průvodce, pečovatele, školitele, poradce a na symbolické úrovni dokonce i náhradního rodiče. Odborníci jsou neustále dotazováni na vlastní emoce a sexuální minulost včetně sexuální orientace, zálib a preferencí. Sexuality všech účastníků jsou součástí každodenních interakcí. Nové poznatky získané tímto způsobem jimi mohou pohnout a otřást i vyvolat zdaleka ne banální pochyby. Chovat se zodpovědně je důležitější, než řešit dopad orientací nebo preferencí jedněch nebo druhých.

Citace:Dává natolik najevo milostné tužby vůči mně, že se mi v této skupině obtížně pracuje.“ (slova ošetřovatelky).

Ochrana a zlepšení životní situace
Sexualita, touha a potěšení byly často společností vnímány jako zpochybnění společenského pořádku.[4] „Nezapomeňme, že sexualita plní také společenskou roli (…) slouží ke komunikaci, k navázání vztahů, vyjádření moci nebo obrazu, takže se odráží v celém komplexním okolním společenském prostředí (…) Sexualita neustále ovlivňuje socializaci a kulturní styl života.“ (LOUBAT J.-R., 1995)
A zahrnuje různé, více či méně výrazné stránky, jako například stránku citovou, smyslovou, smyslnou, reprodukční, ba dokonce patologickou.

V rámci těchto společenských interakcí má instituce přijímající a pečující o osoby s hendikepem dvojí úkol:

  • chránit děti, dospívající a dospělé muže a ženy, kteří jí jsou svěřeni.
  • podporovat nebo přijímat vědomě riskantní rozhodnutí v zájmu zlepšení životní situace osob, které má na starosti.

Stejně jako živé systémy, i instituce udržuje při životě pořádek a zároveň chaos. Nemůžeme od uživatelů, zejména od těch s kognitivními a psychickými problémy, očekávat hned od počátku citové a sexuální chování bez tápání nebo občasného klopýtnutí, zvláště když podmínky života v kolektivu omezují individuální svobody a když si některé osoby nejen neosvojily, ale možná ani nepochopily, natož ozkoušely „nezbytný návod k použití“. Jak by tedy mohly mít v této oblasti vhodné chování, když ani neměly možnost předem experimentovat?

Mezi „vším a ničím…“[5] může přeci jen dané zařízení umožnit přístup na „křižovatku života“, neboť sexualita je život. Nedávno vydaný Průvodce dobrou praxí v kontextu specializovaných institucí (Guide de bonnes pratiques dans le contexte des institutions spécialisées)[6] v tomto smyslu navrhuje a podporuje konkrétní nápady, od poskytnutí soukromého pokoje po použití sexuálních hraček.

Na úkor touhy
Zahájit dialog v těchto citlivých oblastech znamená brát na sebe riziko, protože těmto osobám, a zejména těm s mentální retardací, je třeba téměř neustále pomáhat pochopit fyziologické jevy, které zakouší. Jaká je adekvátní reakce ve chvíli, kdy psychická připravenost na jedné straně a pedagogické schopnosti na druhé straně ještě nejsou dostačující? Dobrá vůle někdy nestačí. V rámci výchovy musí být často každá věta, neverbální projev i každý obrázek vybraný pro ilustraci znovu pečlivě zváženy. Tato choulostivá práce může mít pouze dočasné trvání, pokud se na ni z etického hlediska dostatečně nepřipravíme.

Smyslová a smyslná sexualita se nemusí nutně týkat pohlavních orgánů, ale může zahrnovat potřebu vyjádřit své názory a city, zklidnit napětí a úzkost, potřebu po společnosti, identitě, dotyku kůže na kůži, sdělení milostných pocitů a podobně. Proces obsahuje různá stádia sexuálního potěšení, není vyloučeno ani prožití orgasmu. Tyto iniciační zážitky pomáhají v osobním růstu a umožňují další učení.

Otázka ale zní, zda by v rámci tohoto procesu integrace měly být jejich projevy sexuality stejné jako ty naše? Měli by se, co se týče věrnosti, délky vztahu, života v páru a podobně, chovat ještě příkladněji než my? Odborníci často ještě nevědí, jaký k tomu zaujmout postoj, a skoro vždy se pokouší s těmito muži a ženami vypracovat životní plán s cílem nastolit normálnost pomocí sexuality místo toho, aby je vedli k osobnímu naplnění, které u každého spočívá v něčem jiném. Byli bychom schopni pomáhat s plněním individuálního životního plánu šitého dané osobě na míru, i když by nám připadal vzdálený tomu našemu?

Zbývá nám udělat bezpochyby ten nejtěžší krok: ten, který odděluje pouhá slova od skutečných činů. Sexuální asistence vyvinutá asociací SEHP (Sexualité et Handicaps Pluriels – Sexualita a kombinovaná postižení)[7] představuje příklad praxe zavedené s cílem podporovat osobní naplnění v určitých situacích a podle přesně daného rámce. Tato praxe, i když je zatím prováděna jen zřídka, už přitahuje pozornost odborníků i médií. „Každá nová myšlenka, zvlášť když je doprovázena dosud neznámými sociálními praktikami, vyvolává zájem a zároveň i nedůvěru. Sexuální asistence určená osobám s hendikepem, které o ni mají zájem, samozřejmě není výjimkou. (…) Tato pomoc plně zapadá do současného procesu integrace v kontextu dynamiky občanské pospolitosti a podpory emancipačních opatření.“ [8]

Jedná se ale jen o jednu z možných forem dialogu a již dostupných nebo potenciálních praktik v oblasti sexuální asistence pro osoby s hendikepem. Samozřejmě, že "třetí, pomáhající osoby" se ve snaze brát ohledy na sexuální a citové potřeby svých klientů setkávají se skutečnými riziky a obtížemi. Výše zmíněné úvahy se mohou mnohým z nás zdát ideální, nebo dokonce utopické. Předestřená problematika nám ale v každém případě umožňuje přejít od očekávání nejhoršího k podpoře nejlepšího možného řešení.

Autorka: Catherine Agthe Diserens,
specializovaná sexuální pedagožka, školitelka dospělých,
předsedkyně asociace SEHP (SExualité et Handicaps Pluriels - Sexualita a kombinovaná postižení)
catherine.agthe@netplus.ch

Nevyčerpávající seznam literatury
AGTHE DISERENS Catherine, « Sexualité et Handicaps, entre tout et rien… », Ed St.Augustin - St-Maurice 2013
AGTHE DISERENS Catherine, VATRÉ Françoise, «  Assistance sexuelle et Handicaps. Au désir des corps, réponses sensuelles et sexuelles avec créativités » (2ème édition revisitée et augmentée), Ed La Chronique sociale - Lyon 2006
AGTHE DISERENS Catherine, JEANNE Yves, « Au Risque du Désir », Revue Reliance no29, Ed Erès- France 2008
« Une Affaire de Cœur », handicap mental, tendresse et sexualité, insieme - case postale 827, Bienne 2003
ELOUARD Patrick, « L’apprentissage de la sexualité pour les personnes avec autisme et déficience  intellectuelle : la masturbation est une compétence », Ed AFD Autisme France Diffusion – 06370 Mouans Sartoux, France 2010                                    
Collectif d’auteurs sous la direction de Ciccione, Korff-Sausse, Dassault, Salbreux et Scelles, « Handicap, identité sexuée et vie sexuelle », Ed Erès – Toulouse 2010
SOULIER Bernadette, « Un Amour comme tant d’autres ? », handicaps moteurs et sexualité, Ed APF France - 75013 Paris 2006

[1] Denis Vaginay, úryvek z předmluvy ke knize Assistance sexuelle et Handicaps : au désir des corps, réponses sensuelles et sexuelles avec créativités  (Sexuální asistence a hendikepy: kreativní smyslové a sexuální reakce na tužby těla), C.Agthe Diserens et F.Vatré, Editions La Chronique Sociale, Lyon, 2012
[2] Julia Kristeva, francouzská psychoanalytička a spisovatelka, přednáška v rámci semináře Sexualita a autismus organizovaného asociací l'Élan Retrouvé Parříž, 18. ledna 2011
[3] DU CŒUR AU CORPS, školící program určený profesionálům v oblasti výchovy a specializovaného vzdělávání, pečovatelům, terapeutům a rodičům. Program obdržel v roce 2001 v Lucernu švýcarskou Cenu speciální a kurativní pedagogiky udělovanou nakladatelství SPC / SZH. Autorkami jsou C. Agthe Diserens a F.Vatré , specializované sexuální pedagožky a školitelky dospělých. Prohlubovací úrovně (II a III) + úroveň nazvaná « Dovednosti ve specializované sexuální výchově » + specializovaný kurz určený ředitelům a jejich zástupcům: C.Agthe Diserens 1260 NYON, ŠVÝCARSKO, catherine.agthe@netplus.ch
[4] Z článku Le travail social au risque de la sexualité, en lien avec les handicaps (Sociální práce na úkor sexuality, v kontextu hendikepu), C.Agthe Diserens a F.Vatré, vyšlo v časopise Le Sociographe, Monpellier, 2008
[5] Sexualité et Handicaps. Entre tout et rien… (Sexualita a hendikep. Mezi vším a ničím…), C.Agthe Diserens, Ed. St.-Augustin, St.-Maurice, leden 2013
[6] Vydáno asociací SEHP s podporou asociace Santé Sexuelle Suisse společně s publikací Doporučení pro vzdělávání osob s hendikepem v oblasti sexuálního zdraví (Recommandations pour une éducation à la santé sexuelle des personnes en situation de handicap, přeloženo do němčiny a italštiny), Lausanne 2012
[7] www.sehp.ch
[8] Zadní strana obálky knihy Assistance sexuelle et Handicaps, ibid.

Zpět na seznam